O spánku aneb Dobrou noc – dobré ráno!
 
       „Jakpak ses vyspinkala?“ ptá se každé ráno babička své desetileté vnučky. „Dobře“, říká každé ráno holčička s plnou pusou a dívá se z okna na honící se kosy. Nechápe babiččin ranní slovní rituál. Babička je spokojená, všechno je, jak má být. O dva roky později však na babiččinu otázku odpoví „nic moc“. Babička trochu znejistí a začne se vyptávat. Chytrá vnučka objeví zájem a vymyslí pár důvodů. Na konci celého procesu je spokojená babička, spokojená vnučka a nový dětský pokojíček. Jen tatínek se trochu ošíval.
       Zdravý spánek považujeme za jeden z nejcennějších darů, který nám byl dán. A podobně jako chceme jíst zdravě, hýbat se zdravě, toužíme se také zdravě vyspat. Kromě toho, že kvalita spánku závisí na našem psychickém rozpoložení, teplotě, obsahu žaludku nebo dostatečné únavě, je také závislá na typu podložky, na které spíme. Klademe si otázku, která matrace je nejlepší – tvrdá, měkčená, s péry nebo s tvarovou pamětí? Vyzbrojeni spoustou otázek odcházíme do Center spánku a těšíme se, že si domů odneseme tu pravou. S hrůzou však zjišťujeme přemíru nabídek a odnášíme si hlavně zmatek a nerozhodnost. S výběrem nové matrace je třeba si trochu pohrát. Neměla by být příliš měkká, ale ani tvrdá. Naše tělo není ze dřeva, a proto je potřeba, aby se podložkatrochu přizpůsobila tvaru našeho těla. Proto je matrace s předpruženou vložkou považována za vyhovující, navíc je většinou dimenzována na zatížení podle hmotnosti těla. Každá matrace by měla mít pevný větratelný podklad. Obecně lze říci, že člověk by si měl vybrat podobnou kvalitu matrace, na které spal doposud, pokud netrpěl po ránu bolestmi zad. V případě vertebrogenních obtíží bychom měli nejprve hledat odpověď na otázku, co je příčinou. Ne zas tak často je totiž důvodem špatná matrace. Spíše jde o kombinaci faktorů: přetěžování pohybového aparátu, nevhodné polohy při spánku, nadměrné psychické zátěže a teprve nakonec možná i nevhodná matrace. Při rozhodování o typu matrace by samozřejmě bylo nejlepší ji nejprve vyzkoušet. Bohužel zatím nevím o Centru zdravého spánku, které by umožňovalo matraci přes noc otestovat či alespoň zapůjčit. Jistě by tak vznikly velice zajímavé objekty, které by byly vyhledávány nejen koupěchtivými bezdomovci.
       Dalším neméně důležitým aspektem je poloha při spánku. Setrváváme-li delší dobu v jakékoli extrémní poloze, většinou se nakonec projeví nějaká bolest. To se nejčastěji stává při spaní vleže na břiše, neboť krční páteř je při této poloze maximálně rotována. Proto se při bolestech krční páteře, ramen, hlavy, nebo při závratích spánek vleže na břiše nedoporučuje. Další otázkou je podložení hlavy ve spánku. Poměrně rozšířená, ale ne úplně pravdivá, je představa, že polštář by měl být co nejmenší. Ve skutečnosti je velikost podložky pod hlavou závislá na tvaru hrudní páteře. V lehu na zádech by měl být polštář takový, aby hlava nebyla ani zakloněná a ani příliš předkloněná. Postavení krční páteře vleže si můžete ověřit jednoduchým testem: položte se na záda a bez napětí se podívejte vzhůru. Pokud hledíte kolmo na strop, je hlava zakloněná a tudíž je potřeba ji při spánku podložit. Při správném nastavení krční páteře vleže na zádech by měl úhel pohledu svírat s polohou těla asi 60 stupňů. Vleže na boku by měl polštář vyplňovat prostor mezi hlavou a ramenem tak, aby nedocházelo k úklonu. Chceme-li ve spánku střídat polohy a přitom nestřídat polštáře, nezbývá, než udělat kompromis: používat snadno tvarovatelný polštář, který lze rychle přizpůsobit všem polohám.
       Dobrý spánek patří k životu v plném zdraví. A babičky o tom něco vědí.

 
←  zpět
ilustrace a stránky vytvořil Martin Bureš