Hluboký stabilizační systém
 
       V poslední době se často v mediích i reklamách objevuje nová mantra sportovců – hluboký stabilizační systém. Je to magické, posvátné sousloví, které je skloňováno ve všech pádech a brzy bude prozpěvováno i na ulici: „hluboký systém, systém hluboký, stabilizační, stabilizační“ a to v neustálých repeticích a za doprovodu kytar a kastanět.
       Hluboký stabilizační systém páteře (HSSP) je svalový celek, který zabezpečuje stabilizaci obratlů během všech našich činností a je jedním z činitelů, který ovlivňuje také rovnováhu. Jinými slovy, při jakémkoli pohybu rukama či nohama se v ideálním případě svaly automaticky aktivují. Zajímavé je, že se hluboké stabilizátory zapojují i při pouhé představě o pohybu a připravují tak svaly ke startu. Nejsou to jen svaly páteře, které udržují stabilitu. Současně se aktivují také svaly krku, břišní muskulatura, bránice a svaly pánevního dna. Vzájemnou aktivitou těchto svalů vzniká pevný stabilní trup, který je schopen odolávat poměrně velkým zátěžím. Správně fungující HSSP ovlivňuje nejen optimální zapojování svalů končetin, ale i kvalitní dýchání a pevnost pánevních svalů. Hluboký vdech, při kterém se rozšíří břicho do všech stran – tedy nejen dopředu, ale i do stran a vzad - vyplní dutinu břišní a tím mechanicky podepírá páteř a zpevňuje celý trup.
       Zapojování svalů HSSP začíná již během prvních dní života a svaly postupně nabírají na síle. Podobně jako musíme při prohlídce hradu projít všechny komnaty od začátku do konce, stejně prochází zdravé dítě „pokojíky“ svého pohybového vývoje pěkně jeden za druhým. A také zde můžeme slovy průvodkyně říci: „až si důkladně prohlédnete tuto komnatu, můžete postoupit do další místnosti“ – cvak. Každý z nás se narodil s motorickým programem v mozku, který postupně vyzrával a tak každá nová upevněná pohybová zkušenost nám byla klíčem k další pohybové schopnosti. Výsledkem našeho minimálně ročního snažení je vzpřímený stoj a chůze po dvou. V případě, že dítě postupně neprojde všechny etapy vývoje a některé komnaty zůstanou neotevřeny, jednoduše je ve svém vývoji přeskočí. Na rozdíl od prohlídky hradu, čehož mnozí návštěvníci litují, obzvlášť pokud před prohlídkou navštívili v podhradí místní krčmu a osvěžili svá těla několika půllitry zlatavého moku. Dítě však přeskočením jisté pohybové etapy přeruší plynulou nit ideálního vzoru. Vzniká náhradní pohybový stereotyp, který se liší od původního programu. Na takto narušený program naváže další porucha a několik takto zřetězených poruch vytvoří celoživotní problém v pohybovém sektoru. Z tohoto problému se lze více či méně vyvázat právě cvičením HSSP.
       Pokud není tento základní svalový systém v dobré kondici nebo došlo k jeho poruše během vývoje, přebírají za něj práci svaly povrchní. Bývá tomu tak nejen u subtilních dívek, ale velice často i u viditelně osvalených sportovců. Pro kvalitní práci rukou i nohou je zapotřebí, aby se svaly končetin měly o co opřít. Pokud se páteř při práci neustále vlní do stran a prohýbá se, nemůže splňovat funkci kvalitní opory. Dochází ke většímu zatěžování povrchového svalového systému a následným problémům jako jsou například bolesti zad a šíje, přetížení svalů ramen, loktů, blokády žeber, bolesti v okolí kyčlí či kolen a další. Povrchové svaly se přetěžují a tím reflexně tlumí aktivitu HSSP. Vzniká začarovaný kruh – přetížení povrchových svalů - oslabení HSSP – další přetěžování povrchových svalů – ještě větší dysfunkce HSSP.
       Cvičení HSSP není příliš náročné, vždyť ho zvládne i pětiměsíční dítě, vyžaduje však velkou míru soustředěnosti. Pokusím se vám předat jeden základní cvik.
  1. Položte se na záda, pod hlavu si dejte malý polštářek, ruce nechte volně podél těla, stáhněte ramena k patám a mírně vzad, pokrčte nohy. Narovnejte se, ať neležíte nakřivo.
  2. Vnitřním zrakem si uvědomte všechna místa, která se dotýkají podložky – hlava, hrudník, ramena, lopatky, bederní páteř, pánev, paty. Krční páteř je prověšená jako liánový most, bederní páteř je položená na podložce nebo velmi mírně odlehčená.
  3. Zhluboka se nadechněte především do dolní části břicha, do stran a také pod dolní žebra na zádech. Ramena nemění své postavení a hrudník se nezvedá.
  4. Začněte pomalu vydechovat a stále udržujte původní polohu 1. Zároveň mírně přitáhněte bradu ke krku (hlavu nezvedejte) a představujte si, že se páteř natahuje jako na skřipci – na jedné straně se vytahuje do dálky krční páteř, na straně druhé se vytahuje kostrč.
  5. Stále výdech.
  6. Ještě vydržte ve výdechu. Nyní byste měli cítit aktivitu břišních svalů. HSSP, bránice a svaly pánevního dna se zapojují automaticky, nemusíte cítit vůbec nic.
  7. Uvolněte se.

       Cvik opakujte alespoň 6x. Po několika týdnech každodenního cvičení můžete cítit lepší stabilitu páteře a větší silové schopnosti končetin.
       Až se pustíte do zpěvu mantry, pořádně se do toho opřete a zpívejte z plných plic i břicha. Hluboký stabilizační systém zajásá a tím všechny přesvědčí, že mantry mají opravdu tajemnou moc...
 
←  zpět
ilustrace a stránky vytvořil Martin Bureš